Prosperita

Apoštolské vyznání víry
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován, umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla a život věčný.
Amen.

Výklad vyznání víry naleznete v KKC, článek 198 – 1065 http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=198

Zdrávas Maria
Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší. Amen
Satanské devatero
Jedná se o značně reprezentativní vzorek Satanské Bible, hlavní knihy LaVeyova satanismu. Je to jakýsi protiklad k křesťanskému desateru.

  1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání!
  2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky!
  3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam!
  4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku vyplýtvanou na nevděčníky!
  5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře!
  6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry!
  7. Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se kvůli „božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji“ stal nejzkaženějším zvířetem!
  8. Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k mentálnímu, emočnímu nebo tělesnému uspokojení.
  9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu!

Podle čeho vybírat pracovní tým?
Z jakého důvodu je používána struktura textu otázka odpověď?
• Většina knih a letáků dává odpovědi na otázky, které si čtenář dost možná nikdy nepoloží, tím ho zbavují aktivity. Této dokument je naopak plný otázek.
Jaký je cíl tohoto textu?
• Účel je poodhalit podstatu zvrácenosti.
Věříte mi, že se nevyplatí zaměstnávat zvrácené jedince, byť jsou vzdělaní, mají tituly a umí jazyky?
• Zvrácení lidé představují riziko, nejsou vhodní na téměř na žádnou pozici. A to z několika důvodů. Demotivují a matou okolí svojí pokřivenou povahou. Mnozí z nich sledují sebestředné cíle a budou se vždy snažit prosazovat vlastní osobu.
Chcete znát recept na prosperitu?
• Je potřeba se zbavit lidí, kteří jsou pokřivený . Okolí svým chováním matou. Za každou cenu prosazují svoje myšlenky a pocity, nedokážou se vcítit do druhého. Jsou nepřirozeně egoistický, chovají se sebestředně v nesprávný věcech, v nevhodnou dobu. Když to přímo není v jejich zájmu, nečiní nic nebo pouze nepatrně. Pracují jen tak, co mají v předpisech a kde jsou kontrolovaní. Odvádějí práci nekvalitně v některých věcech přehnaně jindy činí příliš málo, i když by to bylo potřeba, spolupracovníky svijí slovní i mimoslovní komutací matou, demotivují, jsou celkově nepříjemní a nepřirození.
• Zvrácený zaměstnancům znemožnit další kariérní postup nebo je rovnou vyhodit.
Co udělat s pracovníky, kteří jsou zvrácený?
• Těch úplně neschopných se nějak zbavit.
• Ale co s těmi vzdělanými, kteří už mají určitou pozici nebo dělají v podniku už dlouho, jsou zaškolení a mají mnohaletou praxi? Takové nemůžeme jen tak propustit. Ani Vám to zákon neumožňuje, pokud mají smlouvu na dobu neurčitou. Co s nimi? Nedávat je na už vyšší pozice a zamezit rozšiřování jich vlivu, protože čím více dostanou prostoru , tím závažnější nadělají škody. Čím častěji je budeme posílat na školení a zvyšovat jejich postavení ve firmě tím to bude pro podnik horší.
• Snažit se je nějakým způsobem postupně nahradit normálními nesebestřednými zaměstnanci, i když i tady jim zákony přejí a není to tak jednoduché.
• Dohlídnout na ně, aby dobře zaškolovali spolupracovníky a byli by pak pro podnik postradatelný. Snažit dávat si pozor, aby firma na nich nebyla závislá. Budou potom na prvním místě, pokud bude potřeba propustit některé zaměstnance.
• Nedávat je nikdy na vedoucí pozice, protože tam nadělají nejvíce škod.
• Zamezit přibírání dalších zvrácených zaměstnanců.
Jaké dvě skupiny lidí existují?
• Buď jsou lidé zvrácení, nebo ne. Nic mezi tím není. Nedá se říci, že by každý měl v sobě trochu pokřivenosti, nezvrácení jedinci existují Kolik je jich? Je to asi půl na půl.
Jakým způsobem něco nařizují zvrácení jedinci?
• Někdy je třeba dát věci rozkazem, ale oni to dělají necitlivě a dávají rozkazy, kdy se to nehodí, naopak kdy skutečně je třeba něco přikázat tak nedělají nic nebo pouze málo. Díky přehnanému a nepřirozenému egoismu vidí pouze svoje názory a pocity. Mluví o věcech v nesprávnou dobu. Z toho ale vnikají nesprávné rozhodnutí nebo nekvalitní práce např. píše nějaký text pro druhé osoby, ale odvedené v dílo je napsané pouze z jejich pohledu, jak se to se to líbí jim, nedokážou se na věc dívat z hlediska toho, komu je text určen. Volí špatná slova a uvádějí spatné příklady v něčem je to přehnaé nebo nepřirozené, demotivující a to díky zvrácené povaze.
• Potíž hlavně spočívá v tom, že se nedokážou do lidí vcítit a vidí pouze sebe a svoje názory. Takový lidé jsou pak nesmyslně tvrdohlaví a neústupní.
Jaká je jejich přetvářka?
• Tyto zaměstnanci se před nadřízenými přetvařují a jednají před nimi dobře, jakoby pokřivení nebyli, ale s kolegy manipulují, utiskují je a demotivují (odvádí je od práce, ničí duševní zdraví spolupracovníků svojí pokřivenou povahou apod.)
• Dokáže měnit chování, postoje, melodii hlasu, způsob řeči, názory, a dokonce i rozhodnutí podle toho, zda je za jedno s tím nebo oním člověkem.
• Svůj svojí zvrácenost si často ani neuvědomují. Jednají naprosto spontánně a skoro vždy si o sobě myslí, že jsou normální, jen málo z nich si dokáže zvrácenost skutečně přiznat a přetvařují se nejen před okolím, ale i sami před sebou.

Anděle Boží, strážce můj,
rač vždycky být ochránce můj:
mě vždycky veď a napravuj,
ke všemu dobrému mě vzbuzuj.

Ctnostem svatým mě vyučuj,
ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj.

Tělo, svět, ďábla přemáhám,
na tvá vnuknutí pozor dávám.

A tak s tebou ve spojení
ať vytrvám do skonání,
po smrti pak v nebi věčně
chválím Boha ustavičně.
Amen.
Proč je pro podnik riskantní dávat na manažerské pozice zvrácené zaměstnance byť jsou kvalitní?
• Tento zaměstnanec svým chováním špatně zaučuje kolegy (např. nepodělí se o své zkušenosti z práce, nemluví o nejpodstatnějších úkonech, neřeknou nikomu o nejčastějších potížích a chybách, své zkušenosti podávají neporozené v něčem přehnaně nebo naopak nedotačně, špatně zapametovatelně ).
• Jakou to má další nevýhodu, že dobře nezaučí své kolegy? Podnik se na něm stává závislý, protože on díky špatnému zaškolování spolupracovníků (pomocí demotivace a manipulace) se stává nenahraditelným a zároveň jediným kvalitním zaměstnancem na své pozici. Potíž nastává, že někteří mají stále vyšší nároky na postavení a plat, jinak hrozí riziko, že odejde ke konkurenci, aniž by kvalitně vyškolil kolegy.
• Často rozšiřuje svoji moc dosazováním svých známých, kteří jsou mnohdy úplně neschopní nebo také zvrácení.
Proč zaměstnavatel nemůže vyměnit zvrácené zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou?
• Protože mu to zákon neumožňuje. Zaměstnance může vyměnit nebo propustit pouze tehdy, pokud tento opakovaně poruší pracovní kázeň. Zákony jim v tomto přejí. V čem je potíž? V tom, že manipulace a demotivace nejsou vidět. Poškozují tým skrytě, nejsou na první pohled zřejmé a poznají se až po důkladné analýze pracovního kolektivu. Proto je tak důležité dávat pozor na zvrácené lidi při výběru na vedoucí pozice.
Jakou odvádějí pokřivení jedinci práci?
• Dílo zvrácených je nekvalitní. Je to práce v globálu špatně odvedená. Jsou v ní sice kvalitní složky, to je díky dobrým schopnostem, ale jako celek je nekvalitní, protože jsou v ní obsažené nepřirozeně sebestředné cíle nebo zvrácené demotivační prvky, kterých si lze někdy jen těžko všimnout. Např. jim schází určitá etika v řeči i mimoslovní komunikaci, lidi svojí řečí matou a jejich mluva odvádí od procesu neustálého zlepšování, učení se z práce, od přemýšlení o účelu a cílech, motivace k dobrým skutkům. Naopak jejich řeč vede k přemýšlení o nepodstatných věcech, fascinuje nás, ale nerozvijí a nepomáhá k osobnímu růstu. Můžeme se cítit nabití energií díky vtipům a pěkné řeči, ale realita svědčí o pravém opaku a jsme spíše destabilizovaní a demotivovaní.
• Jakou práci odvedou schopní, ale zvrácení jedinci? V jejich díle jsou obsažené pokřivené prvky. Na první pohled odvedou práci dobře, např. to, že perfektně ovládají cizí řeč. Ale v jejich překladu jsou složky demotivace, ta spočívá např. v tónu hlasu, v nepřirozené řeči někdy příliš rychlé nesprávné intonace nepřirozené pomlky a v něčem divné demotivační vyslovování apod.
•
Jak se projevuje nepřirozená, divná sebetřednost?
• Vše co dělají tak nějak zaměřeno na jejich osobu, jakoby to přehánějí s prosazováním svého individua.
• Chovají se nějak nestandardně, v něčem přehnaně, nepřiměřeně zvláštně např. přehnaná touha, přehnané chtění něco udělat, něco získat, dostat, jít do extrému, fanatismus. Musí být vše podle nich a perfektně udělané .
• Tím nechci říci, že všichni zaměstnanci, kteří se chovají nějak nepřirozeně, jsou zvrácení a nehodí se do týmu. Např. u učitelů je také potřeba, aby zahráli tak trochu divadlo ve výuce, aby to žáky bavilo, ale všechno jednání by mělo být na místě, tam kde se hodí a ne nějak pokřivené.
• Lidé mají různou povahu, někteří můžou být cílevědomí a jít si pevně za svými cíli, to ale není žádný projev zvrácenosti. Pokřivenost se projevuje, tam kde se to nějak nevhodně přehání, a kde to není na místě.
• Může mít třeba v povaze, že by si pro korunu nechal vrtat koleno, ale to ještě není zvrácenost ale pouze vlastnost.
Podle čeho vybírat pracovní tým?
• Jsou sice potřeba lidé s dobrými schopnostmi, ale zvrácený zaměstnanec představuje určitá rizika a z dlouhodobého hlediska se je vyplatí zaměstnávat na velmi málo pozicích.
Jak se sebestředné chování projevuje v praxi?
• Lidé s tímto chováním sice pracují, ale kolem sebe u svých spolupracovníků se předvádějí. Chovají se a mluví neúčelně, mluví o věcech, které lidi odrazuje od práce a mate je. Vytváří se tak negativní energie, pracovníci jsou demotivovaní a jsou pak méně efektivní. Přestávají kreativně myslet a spoléhají se na zaběhnuté postupy. Další důsledky demotivace jsou, že se jim ztrácí důležitý cíl, a tím je učení se z práce. Sebestřední dokážou svým chováním a manipulací připravit spolupracovníky o důležitou motivaci, ztrácí se proces neustálého zlepšování. Kolektiv tak zaostává, je stále nepružnější a méně kreativní, stává se apatický. Důsledky jsou, že problémy, které se dají předvídat, jsou řešené skoro vždy krizovým způsobem a na poslední chvíli, to pak stojí mnoho námahy, peněz i stresu.
Kde spočívá největší potencionál?
• Je v lidských zdrojích, protože odstraňování pokřivených lidí z důležitých pozic povede k lepšímu fungování podniků i státní správy.
Dokážete si představit výrobní podnik nebo státní orgány bez zvrácených jedinců?
• Bude to místo, kde prioritou je spolupráce a ne manipulace a zmatenost.
Myslíte, že neexistují lidé, kteří poškozují tým skrytě?
• Zvrácené zlo v některých lidech skutečně existuje, škodí tak, že si toho nadřízení jen těžko všimnou nebo si mnohdy ani sami neuvědomují, jaké škody může takový zaměstnanec napáchat. Vše se pohybuje pro zaměstnavatele skrytě, někdy ne ve množství a kvalitě odvedené práce, ale v slovním a mimoslovním působením na okolí.
Kde tyto poznatky využít?
• Především v osobním, ale i profesním životě. Tým, ve kterém nejsou nezvrácení lidé, dokáže vytvářet podstatně lepší synergii a spolupráci, díky tomu, že jednotliví zaměstnanci nemají za cíl, ať už vědomě nebo podvědomě, sebeprosazení, ale jde jim spíše o spolupráci a dobré vztahy na pracovišti. Vytváří se tak nesmírně vyšší potencionál, než když mezi sebou lidé soupeří nebo se chovají neúčelně a předvádí se.

Proč je potřeba tvrdě po takových lidech jít, odhalit je a nechat dělat práci,kde nebudou tolik škodit?
• Protože svým jednáním mnohdy udělají více škody než užitku.
Jaký je zásadní rozdíl mezi sebestředným člověkem a normálním jedincem?
• Rozdíl spočívá v cílech a hodnotách, které uznává, nikoli ve znalostech a vzdělání. Sebestředným jedincům jde o předvádění, utiskování a rivalitu místo spolupráce . Najdeme je mezi učiteli, politiky, výrobními mistry, nižším, ale i vyšším managementem a samozřejmě i mezi řadovými zaměstnanci.
Cíl: Jak poznat sebestředné zaměstnance hned na začátku?
• Důležité je rozeznat je co nejdříve než si je zaučíme a zaškolíme.
Jak nejlépe poznat sebestředné zaměstnance?
• Promluvit si s několika jejich kolegy, kterým věříte, jak na ně ten dotyčný zaměstnanec působí. Seznámit pracovníky s tímto dokumentem.
Jak moc jsou tito sebestřední jedinci známi mezi zaměstnavateli?
• Podvědomí o těchto lidech není příliš velké, a to ani v soukromém sektoru, ba ještě méně ve státní správě.
Kde tito lidé nadělají nejvíce škody?
• Úplně nejvíce škod nadělají jako učitelé, a to především na státních školách, dále politici a ředitelé státních podniků. Tam totiž jsou jen málo kontrolovaní. Potom na vedoucích pozicích dokážou také udělat mnoho špatného.
Jak je to s dobrými a horšími schopnostmi u lidí?
• To, jestli má člověk dobré nebo horší schopnosti, ještě neurčuje, jestli je normální nebo sebestředný. Horší schopnosti může mít dobrý člověk a naopak dobré schopnosti může mít člověk zlý a sebestředný. To, jestli má člověk špatné nebo horší schopnosti, ho ale nečiní egocentrickým nebo nesebestředným. Rozdíl je v postojích a cílech. Sebestředný člověk má potom zcela nelogicky za cíl například prosazovat podřízené, kteří mu lichotí a chovají se vtíravě. Nebo prosazuje lidi, kteří jsou jejich známí, příbuzní a kamarádi, a to i na úkor kolektivu. Sami jsou sice chytří a mají vysokou školu, ale jaké naplňují cíle nebo jakým způsobem cílů dosahují, škodí celému společenství.
K čemu je dobré umět odhalit sebestředné lidi?
• Pokud budou hodní lidé vědět, jak rozpoznat sebestředné jedince, nenechají je dělat významné funkce(učitelé, politici nebo manažeři), protože tam dokážou nadělat nejvíce zla, nechají je provádět jen takové práce, při kterých nemůžou nadělat velké škody.
Komu je tento dokument určen?
• Je určen zejména pro personální oddělení a lidi ve vedoucí pozici, kteří mají na starosti řízení lidských zdrojů, jako jsou ředitelé a manažeři nebo výrobní mistři.
•
Já jsem Pán, tvůj Bůh:

  1. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. (Neuctívej jiné bohy)
  2. Nevezmeš jména Božího nadarmo. (Nezneužívej Boží jméno).
  3. Pomni, abys den sváteční světil. (Zasvěť jeden den v týdnu Bohu)
  4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
  5. Nezabiješ. (Nebudeš vraždit).
  6. Nesesmilníš. (Měj v úctě lásku mezi mužem a ženou).
  7. Nepokradeš. (Nezcizuj majetek druhých lidí).
  8. Nepromluvíš křivého svědectví. (Nemluv o jiných lidech nepravdivě).
  9. Nepožádáš manželky bližního svého. (Měj v úctě lásku mezi mužem a ženou).
  10. Nepožádáš statku bližního svého. (Nezcizuj majetek druhých lidí).

Sebestřednost a egocentrismus.

Jaká je podstata zvrácenosti?

Impuls např. z oka z mozku se už zpracovaný impuls se dostane do vědomí

Vědomí je u zvážených lidí je pokřivené někdy reakce příliš intenzivní, kde se to nehodí jindy příliš slabé, kde bylo potřeba reagovat. Veškeré odezvy z vědomí těchto lidí jsou nějak nepřirozené a nepřirozené.
Mozek podnět zpracuje.

                  Vědomí si podnětům upraví intenzitu, a odešle je zpět do mozku. Vědomí samo nevytváří podněty pro mozek, pouze upravuje jejich sílu. Upravováním intenzity reakcí v podstatě řídí organismus.




    Dojde už ke konkrétním povelům např. zavření oka
  • Demotivují i sami sebe a z toho vychází pak nepřirozené reakce k okolí, všechny kolem sebe matou a správně nemotivují
  • Tím, že primárně demotivují a matou sami sebe a následně okolí, tak vzniká demotivační spirála,
  • jejich vědomí je zvrácené
  • zvrácenost je jako choroba, působí nejen na okolí, ale i na sebe samou
  • jsou dva typy lidí normální a zvrácení
  • zvrácenost nepůsobí jenom zevnitř ven, ale i zvenka dovnitř
  • mají zvrácené vnímání reality, proto se nejsou schopni do druhého přirozeně vcítit a správně ho motivovat ostatně jako všechny věci, které dělají, jsou nějakým způsobem nepřirozené a zvrácené. Díky svému pokřivenému vnímání reality nejsou schopni se správně vcítit ani sami do sebe. Zvrácenost je takto ovládá a v podstatě nemají kontrolu sami nad sebou, vlastně za to jak se chovají ani nemůžou, protože mají nepřiměřené vnímání reality a podněty, které jdou do mozku, jsou někdy příliš intenzivní a jindy zase příliš slabé. To dokazuje, proč jsou někdy nesmyslně tvrdohlaví jindy k některým věcem apatický a nečiní nic nebo pouze málo. Zvrácenost ovládá jejich chování z vnitřku z jejich vědomí.
  • Díky nepřiměřeným podnětům, které přicházejí do mozku , tak ztrácejí soudnost nejenom k okolí, ale sami nad sebou.
  • Veškeré jejich podněty přicházející do mozku z vědomí a do něho se dostávají ze smyslových orgánů jako zrak, sluch, hmat, chuť a emoce a vůle něco dělat, tak tyto podněty jsou nějakým způsobem nepřiměřené, buď jsou příliš intenzivní, nebo příliš slabé.
  • To že demotivují sami, sebe vysvětluje, proč se chovají k okolí zvláštně a nepřirozeně.
  • Zvrácenost spočívá, že jdou podněty z vědomí přicházející do mozku, jsou příliš intenzivní nebo příliš slabé než by měli být, ale mozek dokáže tyto nepřiměřené podněty nějak řídit a svoje reakce do okolí nějak ovládat, v tom spočívá přetvářka. Mozek se naučí s nepřiměřenými podněty z vědomí zacházet a tvářit se jako normálně. Potíž je v tom, že ačkoli se snaží tak nikdy není schopen to uřídit zcela tyto potlačené podněty, se můžou akumulovat nebo projevovat se někde jinde, především v mimoslovní komunikaci, tou pak okolí demotivuje a mate.
  • Ne všichni lidi se musí těžce kompenzovat svoje nepřiměřené podněty a být jako přetlaková nádoba, která když se trochu zahřeje tak vybouchne, existují i lidé normální a nezvrácení.
  • Ačkoli se časem naučí mozek nepřiměřené podněty zčásti kompenzovat, nikdy není schopen je vyvážit do normálu se dokážou přetvařovat, ale pouze a to především ve slovní komunikaci.
  • Jejich nepřiměřené podněty, které přicházejí do mozku, jim můžou způsobovat vážné psychické problémy a z toho jsou tak často nesmyslně podráždění, protivný jindy zase apatický. Neustále se snaží nepřeměřené podněty potlačovat, ty se ale můžou akumulovat a mají potom větší sklon k afektům, i když k tomu není důvod.
  • Potlačené tlaky z vědomí na mozek se můžou projevit někde jinde.
  • Tito lidé se zpravidla přetvařují a zakrývají svojí pokřivenou povahu, do té doby dokud chtějí nebo musí.
  • Myslíte, že neexistují lidé, kteří jsou zvrácení a demotivují a poškozují svými pokřiveným vědomím sebe a následnými demotivujícími reakcemi na své okolí a to někdy relativně nenápadně? Jejich podněty z vědomí jdoucí do mozku, jsou nepřiměřené, tzn., že někdy příliš intenzivní jindy příliš slabé nebo žádné, i když by byli potřeba. To způsobuje, že žijí a pracují nekvalitně.
  • Každý je ve své postatě částečně sebestředný někdo více někdo méně, ale zvrácený člověk má přehnané podněty z vědomí, to způsobuje, že jsou nějak nevhodně sebestředný, buď se chovají sebestředně, tam kde to není potřeba nebo jsou až příliš egoistický.
  • Tito lidé jsou jakoby bez přirozeného života a ducha.
  • Prakticky u 100% zvrácených lidí je nějaká forma demotivace sebe a okolí, oni za to ani nemůžou, nemají možnost se stát normálními, protože se s tím narodili a nelze to nijak vymazat z jejich vědomí.
  • Mozek dokáže nějak s těmito pokřivenými podněty nějak pracovat a někdy funguje jako tlumič a dokáže reakce řídit a korigovat, ale nikdy nemůže takový člověk být přirozený, vždy to bude jen přetvářka nebo určitá apatie k některým věcem.
  • Zvrácení lidé demotivují sami sebe, to způsobuje, že jsou často podrážděný, protivný i když k tomu není důvod, jediná příčina je v jejich pokřivených reakcích přicházejících do mozku.
  • Tito lidé vždy představují ve všem určité riziko a jejich jednání se může zvrhnout, když k tomu mají příležitost, i když to na první pohled nemusí být zřejmé, že by něčeho byli schopni, a v tom spočívá zákeřnost.

– Důležité je, že jejich pokřivenost vědomí je celková a týká se všech podnětů do mozku. Tyto lidé jsou zvrácení ve všem a ne jenom v některých vlastnostech a schopnostech.

  • Někteří zvrácení lidé mají tu schopnost, že dokážou doslova okoukat od normálních lidí přirozené chování a zapamatovat si ho. Tu normálnost se jakoby naučí od nezvrácených lidí. Dokážou okoukat přirozenost např. ze 70%, ale to pouze naučené aplikovat jen na některé oblasti svého chování v něčem jiném jsou zvrácení a neumí s to naučit nebo zapamatovat. Ale i pokud určité chování okoukali, tak vždy představují riziko. Díky tomu, že se dokážou přirozenosti v něčem nějak naučit, tak v tom vypadají a chovají se relativně normálně, ale nikdy se to naučí zcela např. jen na 70%. To je možná jeden z důvodů, proč se zdá, že existuje určitý přechod mezi lidmi normálními a zvrácenými, ale tak to není skutečně jsou jen dva typy lidí a nic mezi tím. Možná z toho důvodu si toho nikdo nevšiml a přichází s s tím až teď
  • Zvrácení lidí se přirozenost většinou získají od blízkých osob např. od normálního partnera
  • Tito lidé dokážou, ale i nasávat normální a přirozené vědomí od nezrácených lidí s kterými jsou v kontaktu funguje to jakoby na duchoní úrovni podobně jako vědomí je duchovní. Fakt, že dokážou někteří jakoby nasát přirozené vědomí od nezvrácených osob dokazuje, proč často tito lidé získají normálního nezváceného partnera, protože se předním chovají relativně normálně, protože nasávají jeho vědomí na duchovní úrovni a také něco to dokážou okoukat. Ještě jednou je třeba zopakovat, že to dokážou jen někteří zvrácení jedinci a bude jim spíše menšina jiní nedokážou nasávat přímo nezvrácené vědomí, ale umí alespoň chování okoukat a naučit nebo se alespoň dobře přetvařovat, ale někteří neumí ani jedno dobře.
  • Tím to se dostáváme do úrovně duchovní která se netýká hmoty a mozek je složený z atomů, ale týká se to vědomí které nemůžeme vysvětlit atomy a molekulami, ale náboženstvím, existencí Boha, přírody a podobně.

– Mnozí zvrácení jedinci vyhledávají takové prostředí složené z nezvrácených lidí nebo dokonce zvířat (např. pes), rostlin (smrk) nebo věcí (drahokamy jako smaragd), proto často zvrácení lidé vyhledávají prostředí jako společenství lidí např. jako učitel, aby mohl nasávat od některých přirozené vědomí. Ne všichni mají ten dar, že dokážou nasávat vědomí od normálních lidí. Potom jejich vědomí prakticky pořád zvrácené. Jejich zbraň je potom okoukávání od nezvrácených lidí, přetvářka nebo zakrývají svoje působení tím jsou vysokoškoláci a přece pro zaměstnavatele musí být výhodné zaměstnávat člověka s titulem, přitom nadělají většinou více škody než užitku.

–

Co si tomto dokumentu myslíte? Jak na vás působí tento text, pozitivně nebo negativně? Myslíte, že by se to dalo někde publikovat? Jak to může přijmout společnost? Nebude to na ni působit negativně a spíše to lidi rozčílí? Jste s touto prací spokojeni nebo litujete čas, který jste věnovali čtení? Je to vůbec použitelné? Čemu v textu nerozumíte? Co by se dalo zlepšit? Co byste vyjádřili jinak? Můžete napsat?

K čemu tento dokument využít?
Téma zvrácenosti by se dalo použít do volební kampaně, v souvislosti se snižování počtu státních úředníků. Bylo by dobré udělat audity na ministerstvech právě podle toho, jestli je člověk pokřivený nebo není.
Kdo se bude chtít na této myšlence podílet se mnou?
Proč udělat vládu z úředníků, kteří budou ochotni očistu od pokřivenosti udělat? Protože je to pro politiky nebezpečné.
Chcete mít kolem sebe pokřivené lidi, kteří svým chování poškozují Váš tým?
Jak normální tak i zvrácení, jde jen to, jestli dotyčný člověk má strategické myšlení nebo ne. Nevýhoda je u zvrácených lidí v tom, ale u nich je nevýhoda, že se budou snažit mi tuto myšlenku ukrást.
Vzývání Ducha Svatého
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
K: Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno
L: a obnovíš tvář země.
K: Modleme se: Bože, ty nám sesíláš svého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy;
dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.
Skrze Krista, našeho Pána.
L: Amen.

Přijď Tvůrce Duchu svatý (Veni Creator)
Přijď, Tvůrce, Duchu svatý, k nám,
a navštiv myslí našich chrám,
z výsosti nebes zavítej,
do duší nám svou milost vlej.

Tys Utěšitel právem zván,
tys dar, jenž Bohem věčným dán,
zdroj živý, láskyplný dech,
tys posvěcení myslí všech.

Tys sedmi darů studnice,
prst Otcovy jsi pravice,
tys Bohem přislíbený host,
ty dáváš ústům výmluvnost.

Rač světlo v mysli rozžehnout,
vlij do srdcí nám lásky proud,
našeho těla slabosti
zhoj silou svojí milosti.

Dál nepřítele zapuzuj
a duši pokoj uděluj,
ať vždycky pod vedením tvým
vyhnem se vlivům škodlivým.

Nauč nás Boha Otce znát
a Syna jeho milovat
a v tebe, Duchu svatý, zas
důvěřovati v každý čas. Amen.

Co je zvrácenost?
• Je to pokřivené vědomí, které dává mozku nepřiměřené podněty. Nedokážou člověka správně povzbudit ani motivovat. Svým jednáním ho spíše destabilizují a demotivují. Jsou to slizký lidé, kteří okolí i sebe svým pokřiveným vědomím neustále matou.
• Zakládá se na nevhodném prosazování jejich osoby, nedokážou se správně vcítit do druhého člověka, skutečná nepokřivená empatie u nich chybí, nedokážou člověka tzv. přirozeně pohladit slovem, druhého dobře povzbudit a správně motivovat.
• Každý má nějaké povahové rysy, ať už dobré (pracovitost) nebo špatné (lenost) nikdo není dokonalý a každý má jak dobré, tak špatné vlastnosti a schopnosti, skutečná potíž nastává, pokud je člověk zvrácený, potom z vědomí do mozku přicházejí nepřiměřené podněty, buď příliš intenzivní, nebo příliš slabé. Jejich jsou povahové vlastnosti a schopnosti, ať už jsou dobré nebo špatné jsou v něčem nepřiměřené. Nepřirozeně se projevují i jejich reakce. Někdy se projevuvují nutkáním prosadit za každou cenu tyto vlastnosti a schopnosti, i když se to dobře neumí nebo se to zrovna nehod, jindy naopak nečiní nic nebo pouze nepaterně, i když by bylo na místě čeco udělat. Nevodně ničí vše, co jim v realizaci brání. Všechny ostatní okolnosti strnou se stolu nebo neberou v úvahu . Někdy se chovají přehnaně až fanaticky v něčem jiném jsou zase nepřirozeně apatický.
• Je to jako choroba, která ovládá schopnosti a vlastnosti ať už dobré nebo špatné.
Jak takové lidi poznat?
• Jsou protivný, tam kde se to nehodí, kde o nic nejde. Velmi často zbytečně nadávají a šikanují lidi, které mají ve své moci jako učitel ke svým žákům. Nepříjemně se schovají ke svým kolegům a podřízeným, naopak před nadřízenými se přetvařují.
• Neustále dávají rady a příkazy, když to zrovna není vhodné.
• Neustále interpretují a domýšlí si řeč druhého.
• Mluví o svých problémech, i když se to zrovna nehodí.
• Mají zvláštní melodii řeči, jsou z nich cítit nepřirozené emoce, jejich hlas nám přijde protivný a je demotivující, jindy přislazený. Hovor se špatně poslouchá. Demotivací je už samotná melodie a intonace v hlase. Z jejich hovoru jsou cítit různé emoce jako protivnost nebo nezájem: Jejich reakce nedávají smysl, jsou nevhodné a nepřirozené.
• Podstatné je všímat si něčeho zvláštního. Házení klíči, pískání nebo mračení ,kde se to nehodí, dělání šaškáren, kde to není vhodné, a předvádění se.
• Vždy je třeba vidět chování, které není vhodné a které je neetické.
• Nedokážou přiměřeně reagovat na situace ,do kterých se dostávají. Můžou se chovat afektově, přehnaně se rozčilovat v něčem jiném jsou naopak apatičtí a nedělají nic nebo velmi málo a vše co činí je nějak zvláštní, nepřirozené a není to na místě.
Jaká je sebestřednost u zvrácených jedinců?
• Každý je ve své podstatě trochu sebestředný, ale pokřivení jedinci to s egoismem přehánějí. Projevují svůj egocentrismus nějak nevhodně příliš intenzivně a ve chvílích kde se to nehodí nebo to není potřeba.
• To , co chce, jde za tím příliš horlivě a intenzivně na úkor něčeho jiného co je standardní a potřebné.
• Některé věci mají nezadržitelnou potřebu realizovat někdy tzv. i přes mrtvoly. Někdy prosazují povahové rysy a svojí osobu za každou cenu.
• U těchto jedinců je přehnaný a nepřirozený egoismus, potom co se neshoduje s jejich vlastnostmi, je proti nim nebo to alespoň nerespektují. Nedbají na řeč společníka, vždy vidí jen to své. Nedokážou se do druhého správně vcítit a motivovat ho. Pokud to není v souladu s jejich povahovými rysy tedy osobou a od ní se odvíjejícími názory, je to pošlapováno, nebráno v úvahu, smeteno se stolu nebo pokud je to v jejich silách, tak zničeno.
• Nezadržitelně hledají prostor, kde můžou realizovat své povahové rysy tady osobitost,ať už část dobrou nebo špatnou.
• Tam, kde je třeba něco udělat, nečiní nic nebo pouze nepatrně. Tím nechci říci, že by v určitých chvílích dělali vždy to nesprávné, jen je potíž, že to vždy nějak přehánějí . Nepřiměřenost je vždy zaměřena na jejich osobu, musí prosadit svoje schopnosti a vlastnosti za každou cenu, a to i tam kde se to nehodí nebo to není potřeba.
• Mluví, co zajímá jenom je, a nedbají na posluchače.
• Nedokáže se vcítit do posluchače nebo čtenáře. On sám své řeči nebo textu rozumí a posluchač/čtenář ho už tolik nezajímá, hlavně když on sám se vypovídá.
• Dokážou se zpočátku tvářit seriózně, jakoby sebestřední vůbec nebyli, gen sebestřednosti v nich může postupně zrát i celá léta, jejich skutečná povaha se může ukázat i po několika letech. Jejich egoismus, jakoby v nich zraje, věci, které dříve nedělali, postupně uskutečňují.
• Takové myšlení a chování nemusí být na první pohled vůbec vidět a tváří se jakoby normálně a projeví se, až když jsou k tomu vhodné podmínky např. učitel na své žáky nebo k sourozenci.
• Jaká je jeho empatie? Egoistický jedinec se většinou nedokáže vcítit do druhého člověka. Někdy se zdá, že je toho schopen, ale při bližší analýze pomáhá ze zištných důvodů.
• V čem spočívá nenávist? Nenávidí to, co by jim mohlo znemožnit realizaci svých vlastností a schopností tedy své osoby. Pošlapávají, utiskují a vykořisťují všechny lidi, ve kterých vidí konkurenci, jako sourozence, svoje děti, partnera, kolegy. Snaží se zničit všechny věci nebo lidi, co jim stojí v cestě a v realizaci své osoby a jejich povahy. Jsou schopní rozvrátit stát, je to jako černá díra, dokážou napáchat obrovské škody, pokud k tomu mají příležitost.
• Nenávidí a utiskuje druhé osoby, které jim překáží v realizování jejich sebestředné povahy.
• Nikdy je nepřesvědčíte, pokud to není v jejich povaze, jejich sebestřednost jim to nedovolí, jedině se změní, pokud to bude v zájmu něčeho pro ně důležitého , např. kvůli sankcím nebo trestům, díky nátlaku, kdy nemají jinou možnost atd.
• „Psychologie jako věda se chovala vždy tak, jako by zlo prostě neexistovalo. Skutečně existují lidé, kteří prosazují za každou cenu svojí osobu. Nenávidí to, co jim stojí v cestě a snaží se tomu za každou cenu vyhnout, i kdyby kvůli tomu měli samotnou překážku zničit, a zničí jí, když jim za to hrozí příliš malý nebo žádný trest. Utiskují vlastní děti a všechny ostatní bytosti, které mají ve své moci. Než by druhému pomohli nebo ho alespoň nechali být, raději jej ve svém zájmu zničí. Pokoušejí se všemi prostředky prosadit své vlastnosti a rozdrtit duševní zdraví lidí ze svého okolí, kteří jim konkurují.
V čem je podstata jejich neúčelné řeči?
• Říkají příliš mnoho témat, skáčou od jednoho k druhému a mluví hodně rychle v nesprávných chvílích. V řeči používají pomlky v nesprávnou dobu, jejich melodie hlasu je špatná. Nepříjemně se poslouchají.
• Hovoří pouze na témata, která znají pouze o oni a většinou je ani dobře posluchači nevysvětlí.
• Používají taková slova, která nevyvolávají jasné představy, mluví spíše k levé hemisféře, proto cítíme koncentrovanost levé logické části mozku , ale schází nám motivace (v pravé hemisféře) projevy jejich pravé poloviny mozku jsou více pokřivené než z levé, protože v levé je logické myšlení a to dokáže lépe pokřivené podněty kompenzovat a lépe se přetvařovat. Pravá je naopak intuitivní a tolik se nepřetvařuje, protože není tak dobře ovládaná logikou.
• Téměř nic si z takového rozhovoru neodnášíme, ani motivaci a chuť něco dělat (spíše naopak), ani jasné poučení. Jen slyšíme zmatené informace, zvrácený jedinec načne myšlenku, ale nedokončí ji, řekne jen útržek, frázi (jedno dvě zajímavá slova). Je to taková spleť slov bez stylu a jasného cíle.
• V čem tkví, že mluví rychle, bez správné intonace, pouze k levé hemisféře, tedy logicky a slyšíme příliš mnoho informací a témat? Spočívá to v jeho sebestředné povaze, nedokáže se do lidí vcítit a mluvit tzv. pro druhé, mluví a píše spíše pro sebe. On sám svému rozhovoru rozumí, ale druhým informaci nepředá srozumitelně.
• Tito lidé nemluví od srdce, ale ze své sebestředné levé mozkové polokouli.
• Odpovídá na položenou otázku vyhýbavě nebo mluví o něčem jiném.
• Sebestřední uvádějí špatné příběhy a myšlenky, které vycházejí z jejich vlastních zkušeností, ale nesnaží se vcítit do posluchače. Taková řeč stojí za málo, v ničem nás nepoučí ani nemotivuje, naopak nás mate, destabilizuje, demotivuje, uvádí do pocitu, že je vše v pořádku a nevede k rozvoji osobnosti.
V čem spočívá zákeřnost sebestřednosti?
• Každý má nějaké dobré a špatné vlastnosti a schopnosti, problém nastává, pokud dobré schopnosti jsou v egocentrickém jedinci a zakrývají sebestřednost. Takoví jsou pro společnost zákeřní a nebezpeční.
• Velmi záludný jsou ti, kteří dokážou udržet svou nepřiměřenost vycházející z egocentrismu „na uzdě“ a projevují ji pouze, když si toho nikdo nevšimne, např. v soukromí. Jejich sebestřednost jde špatně poznat, je málo vidět. Takoví lidé to můžou dotáhnout daleko a o to jsou nebezpečnější. Takový zákeřných a pro společnost nebezpečných lidí je většina. Hodně sebestředných jedinců se neprojevuje nějakou zvláštností, ale „pouze“ utiskují lidi, kteří jim konkurují a které mají ve své moci.
• Nevýhoda je, že svou kvalitní prací zakrývají manipulaci a demotivaci kolektivu.
• V jejich textu a v řeči se skoro vždy najdou prvky demotivace, kterých si lze někdy jen těžko všimnout a můžou nám dojít až po velmi dlouhé době. Zvrácenost někdy působí velmi rafinovaně, protože pokřivené prvky jsou kompenzovány dobrými vlastnostmi a schopnostmi, tím nás odvádí od nepřirozených reakcí a demotivace. Pozitivní vlastnosti pokřivených jedinců zakrývají demotivaci a jich nepřirozenou někdy i nebezpečnou povahu (např. špatná melodie řeči, volí nevhodná slova apod.), demotivace pak způsobuje, že se neučíme novým věcem, hůře rozlišujeme, co je dobré a co je špatné, nepřemýšlíme o podstatných záležitostech atp.
• Spousta lidí je zvrácených, ale pokřivenost nemusíme cítit, přijdou nám normální, někteří jsou i celkem hodní, ale to je jejich povahový rys. To je dobré pro lidi kolo, když to přehánějí s dobrotou, ale pak ale mají i horší vlastnosti a ty projevují zvráceně, tedy nějak přehnaně a nestandardně nebo jsou přehnaně zaměřené na jejich osobu.
• Tito jedinci dělají i dobré věci a dokážou se tvářit relativně normálně a práci odvádět kvalitně, ale vždy na ní můžeme najít prvky zvrácenosti.
• Když chtějí nebo když mají dobrý den , tak dokážou odvádět práci bez zvrácených prvků. Jejich pokřivená povaha se neprojevuje pořád stejně, v tom spočívá zákeřnost, jejich pokřivený charakter se může projevovat jen někdy v průběhu dne a záleží také, zda je s tím nebo oním člověkem. Dá se pochybovat, že se nějak výrazněji projevovalo jejich sebestředné chování při nějaké zkoušce na vysoké škole nebo při přijímacím pohovoru.
• Jejich skutečná zvrácená povaha se může naplno projevit po několika týdnech, měsících, někdy i letech.
K čemu může vést zvrácenost?
• V krajním případě pokud se naskytnou „vhodné“ podmínky, dochází k fanatismu a chorobnosti, kdy už se nejsou schopni absolutně ovládat a jednají nezvladatelně a nezadržitelně.
Kde najdeme nezvrácené, normální lidi?
• Můžeme je najít mezi hodnými i mezi zlými (např. zloději nebo držgrešli), to jestli má člověk dobré nebo špatné vlastnosti a schopnosti, ještě neurčuje, jestli je pokřivený nebo není. Zvrácenost spočívá v jejich nepřiměřených podnětech přicházející do mozku a z toho pak demotivace, přehnaný a nepřirozený egoismus, nepřirozené reakce.
Příklady:
• Pokud mají v povaze, že rádi něco dobrého berou(jako peníze, majetek, dobré jídlo atd.), tam patří téměř všichni lidi, ale pokřivený jedinec to vždy nějak přehání a stává se to pro něj fanatismus, potom už přiměřeně neberou, ale kradou.
• Někteří jsou pracovití, ale práce se pro ně stává naprostá modla a musí dělat, ať se děje cokoli, někdy jejich práce je bezcílná a pro společnost v ničem neužitečná, jindy zase pracují, ale pouze na sebe nikdy nic neudělají pro kolektiv, i když k tomu mají vhodnou příležitost.
• Víra a touha po Bohu jsou dobré vlastnosti, ale v zvráceném jedinci se mění v náboženský fanatismus a mnohdy Boha nevhodně vnucují ostatním.
• Pokud nemají smysl pro hodnoty, tak dokážou cokoli znehodnotit a rozkrást.
• Nezáleží jim na erárních (státních) penězích, cílech a výsledcích, hlavně když prosadí svoji vůli a jim se nic nestane.
• Pokud naopak má smysl pro hodnoty a má to jeho povahový rys, dokáže fanaticky bránit, co je kvalitní, dobré a funkční. To se sice hodí, ale vždy je to na úkor něčeho jiného a se snaží brát takové věci jen pro sebe a nepodělit se s ostáními, i když je toho dost.
• Mají povahový rys uklízet, ale s uklízením to přehánějí, vnucují druhému, jak to má dělat, všechno musí být podle nich.
• U zvrácených jedinců je mnohdy přehnaná a zbytečná závist.
• Někdy by pro banalitu byli schopni válčit a vytáhnout na druhého zbraně , kdyby nebyl druhý také vyzbrojen.
Jaké je povědomí o těchto lidech?
• Není moc velké.
• Potíž je s tím, že lidé nemají o pokřivenosti dostatečnou znalost a kvalitní informace. Tento dokument se to snaží napravit.
Jaké z toho plyne poučení ? Jak se proti zvráceným jedincům bránit?
• Neustále kontrolovat a prověřovat , snažit se hledat hlavní cíle a sledovat, jak se vyvíjí situace jako celek.
O co se snažím?
• Pokřivení jedinci nadělají více škody než užitku a jsou skutečně nebezpeční pro společnost, dokážou nadělat mnoho špatného, pokud mají k tomu prostor a příležitosti.
pokud jsou oba partneři zvrácení, musí mít vždy pokřivené děti?
• Nemusí, zrovna tak jako normálnímu páru se může narodit dítě pokřivené.
Proč si přestat myslet, že v každém je něco dobrého a něco zlého?
• Zvrácené zlo skutečně existuje, a když se jednou člověk narodí jako pokřivený , nepomůže mu ani, když ho vysvětí na Papeže. To znamená, že i když by se chtěl změnit, zvrácenému jedinci stejně nikdo ani nic nepomůže, zrovna tak jako z normálního se nestane pokřivený.
Zdrávas Maria – modlitba – pozdravení andělské
Zdrávas, Maria, milosti plná,
Pán s tebou;
požehnaná ty mezi ženami
a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší.
Amen.

Latinsky:
Ave, Maria, gratia plena, Dominus tecum. Benedicta tu in mulieribus, et benedictus fructus ventris tui Jesus. Sancta Maria, Mater Dei, ora pro nobis peccatoribus nunc et in hora mortis nostrae. Amen.

Jaké vlastnosti mají zvrácení a nepřirozeně sebestřední jedinci a jak je projevují?
Jaký je cíl tohoto dokumentu?
• Cílem je ukázat, jak myslí, a jak se chovají se sebestřední zvrácení jedinci v pracovním týmu i i rodinném životě, a jak lze takové lidi poznat.

Znáte ten pocit stísněnosti u srdce z některých lidí? Jsou sebestřední, pociťujeme z nich stísněnost a zdá se nám, že utlačují postupně lidi, kteří jim překážejí. Celý svět se musí točit okolo nich. Útisk, přiškrcování, pošlapávání v zájmu sebe.

Jaká je podstata chování sebestředných lidí?
• Tyto bytosti povýšily své ego nade všechno, mají v sobě tzn. gen sebestřednosti.
Kde všude a jak se sebestředné myšlení těchto lidí projevuje?
• Egocentrické myšlení lze pozorovat v nejrůznějších situacích. Často jsou tyto okolnosti doprovázeny přetvářkou, lichocením, předváděním se, ale také nekvalitní prací, utiskováním, okrádáním apod.
• Jak se sebestřednost často projevuje? Ve slovním projevu tito lidé velmi často používají slůvko „já“ („já jsem zorganizoval, postavil, zařídil, vymyslel, naučil“ atd.) Rádi mluví o sobě a svých úspěších, mnohdy mají tendenci zveličovat („Ten projekt byl velmi zajímavý a značně náročný, ale já jsem ho zvládl naprosto perfektně“) Těmto lidem často chybí soudnost týkající se jejich osoby.
Jaká je přetvářka sebestředného jedince?
• Zpočátku se tváří seriózně a suverénně. Jakmile však dosáhne kýžených cílů, maska padá. Ano, maska padá a přichází z jejich strany útisk, někdy i peklo. Tomu ovšem předchází období přetvářek, kdy se dokázali vtírat a partnera klamat, aby dosáhli závazků jako například manželství.
Jaké je jeho sebevědomí?
• Tyto lidi se někdy poznají podle přehnaného sebevědomí.

K dosažení svých cílů neváhá použít lichotek a pochval (je trpělivý, dokáže čekat dlouho, dokonce někdy hodně dlouho). Některé jeho pochvaly jsou upřímné, ale mohou se obrátit proti vám, protože se tak připoutáte k sebestřednému člověku.

Jaké jsou jeho cíle?
• Snaží se zmocnit vždy toho nejkvalitnějšího a nejlepšího – peníze, různých výhod, nejlepších věcí a jídla, materiálních statků.
• Je líný pro druhého něco udělat, ale když se něco rozděluje, je vždy první v řadě. Když jde o jeho zájmy, lenost zmizí, dere se dopředu a rozebere toho co nejvíc, ale pro druhého by nehnul prstem.
• Zapírá své chyby, lže, pohoršuje se, je pyšný, je neuznalý, nebere ohledy, k druhým, je náročný, není pro partnera oporou.
• Schází mu smysl pro hodnoty, dokáže rozvrátit rodinu, podnik nebo stát.
Proč jsou důležité tresty?
• Sebestřední jedinci budou dodržovat určitá pravidla a zákony jen tehdy, pokud jim bude za jejich porušení hrozit nějaký trest jako vězení, či snížení platu, rozchod, rozvod. Přesto budou nějak škodit dál , ale tak, aby se na to nepřišlo nebo aby se jim manipulace, podvod nebo krádež vyplatily.
Jaké to je, když si vybírá jednodušší práci a tu těžší nechá ostatním?
• Neustále si něco ulehčuje a snaží se vybírat výhody na úkor druhých.
Jaká je jejich povrchnost v názorech?
• Říká spoustu slov, ale málo o nich přemýšlí, mluví o velmi špatně realizovatelných nápadech a bývají v nich zásadní chyby.
• Jeho názory jsou často povrchní, až naivní.
Kdo ví, jaký skutečně je?
• Lidé, kteří pro něj představují konkurenci, jako jsou sourozenci nebo někteří kolegové v práci. Méně už vám řeknou jeho spolužáci, protože ti mu tolik nekonkurují.
Jaké je to, když lže?
• Sebestředný jedinec je hotový mistr v umění lhát a předstírat .
• Nic nepřizná, popírá zcela zřejmá fakta, v hovoru uhýbá, překrucuje situaci.
• Možnost opravdového dialogu s člověkem, který staví na lži, je planou nadějí. Zkuste to a uvidíte.
• Lhaní patří k charakteristickým rysům sebestředného jedince. To však neznamená,že lže ve všem. Obvykle pravdu překrucuje nebo jí řekne jen část. Nejedná se o „opomenutí“, ale o úmyslnou dezinformaci.
Jak se chová k lidem, kteří mu konkurují?
• Nenávidí je, snaží se je utlačovat, místo spolupráce rivalita.
• Jak dávají zášť najevo? Mimoslovně různými úšklebky nebo hádáním se.
• Jaký vztah můžeme mít k těmto lidem? K těmto jedincům nikdy nemůžeme mít vřelý vztah, protože jim jde jen o sebe. Snaží si brát, jak jen můžou, podvádí a lžou.
Jak se cítí kolegové, spolustraníci, sourozenci sebestředného jedince? Cítí se jako v pasti. Jsou utiskování a manipulováni.

Jaký je jeho mimoslovní projev?
• Často mění mimiku, úsměv i intonaci. Jakoby pocity a emoce, které takto neverbálně vyjadřuje, neměly žádný reálný základ v jeho psychice.
Jaká je jeho empatie?
• Často bagatelizuje potíže druhých lidí a zveličuje svoje (to bys nevydržel, můj problém byl komplikovanější, moje bolest byla větší, moje nemoc byla nebezpečnější, s mými dětmi je mnohem více práce atd.)
Jaké je to, když nutí druhé jednat?
• Přiměje nás dělat věci, které bychom pravděpodobně o vlastní vůli neudělali.
Jaký je jeho slovní projev?
• Zní logicky a souvisle, ale postoje, činy a způsob života svědčí o pravém opaku. Často můžeme vyslechnout dlouhou řeč o tom, jak hodně pracuje a jakých dosáhl úspěchů, ale o práci jenom pěkně mluví, jinak nedosáhl ničeho a je často líný.
Jaké je jeho chování ve společnosti?
• Lichotí, dává dárky a nečekaně prokazuje drobné úsluhy, aby se zalíbil.
• Jejich život se řídí potřebou vytvářet o sobě pozitivní obraz a k tomuto cíli jsou schopni využít jakýchkoli prostředků.

Každý sebestředný jedinec nenávidí ty nemnohé z kolegů, kteří ho okamžitě prohlédli. Ještě větší nenávist pojme k tomu, kdo by zaměstnavateli dokázal otevřít oči.
V čem spočívá ironie?
• Skutečné poselství se skrývá za slovy a v tónu hlasu. Nejde o pouhé škádlení, ale o skrytou nevraživost. Sarkasmus a výsměch spočívají v tom, že slovům se nepřikládá jejich skutečná či úplná hodnota. Je tedy přirozené, že partner, na něhož potměšilé útoky míří, obvykle reaguje agresivně. Sebestředný člověk ho okamžitě označí za „vztahovačného“, „přecitlivělého“, „paranoika“ nebo „člověka bez jakéhokoli smyslu pro humor“.
Jak reaguje na kritiku?
• Nesnáší kritiku a často popírá zcela zřejmá fakta, sebemenší kritika v něm vyvolává silnou úzkost, kterou se snaží zakrýt jedovatými poznámkami na vaši adresu.
• Nesnáší, abyste dělali jakékoli poznámky na jeho účet, kritizovali ho nebo ho dokonce odmítli. Tito lidé špatně zvládají kritiku. Mají v sobě totiž vybudovánu „konstrukci neomylného“ (já jsem ten nejlepší, mám objektivní pohled na svět, vše vím nejlépe, ostatní chybují a jsou v mnoha oblastech o několik úrovní horší než já), tito lidé potom na kritiku reagují agresivně a manipulují s informacemi („Všichni mi potvrdili, že v tomto případě to neplatí. Nic takového jsem neříkal. Vidíš, jaký jsi, pořád se musíš dohadovat. Už to nebudeme řešit.“)
• Jakékoliv zpochybnění jejich názorů či představ většinou berou jako útok a většinou se také útokem brání.
Jaká je jeho kritika a soudy nad druhými?
• Co se týká kritiky směrem k druhým lidem, jsou sebestřední jedinci štědří. Už jen přeřeknutí vítězně komentují a pokoušejí se využít ve vlastní prospěch. („Vidíš, řekl jsi to špatně, a i v ostatním nemáš pravdu.“) U druhých lidí se pídí po nedokonalostech, a to většinou proto, aby sami sobě dokazovali svoji dokonalost. („Ten druhý má sice vysokou školu, ale tohle nevěděl – já jsem lepší než on.“)
Jaké to je, když ho odmítnete?
• Reaguje podle toho, v jakém jsou s danou osobou vztahu. To totiž zásadně ovlivní jeho reakci. Buď dochází k velké hádce, vyhrožování apod., nebo sahá k morálním zásadám, jako například: „Podívej se, jak jsem na tom špatně.“ nebo „To je od tebe nelidské.“
Jak se projevují k lidem, nad kterými mají moc? ( např. manipulativní učitel)
• Mluví o věcech, o kterých se na veřejnosti nemluví. Používají sexuální narážky a dvojsmyslné výrazy. Snaží se tím zviditelnit a lidi rozesmát, ale zároveň studenty demotivují. Sebestředné typy poznáme právě tímto způsobem, je to jedna z jejich neřestí.
• Říkají takové informace, které lidem k ničemu nejsou a zároveň ani nemotivují, a spíše naopak.
Jaká je s ním řeč?
• Rozhovor se sebestředným ve dvou je skoro vždy neúčelný. Forma rozmluvy může mít mnoho neúčelných podob, a proto jsou vybrány ty nejznámější. Např.:
• Uchyluje se k pomluvám.
• Předvádí se různými vtipy, pěknou a dlouhou řečí. Říká hezká a zajímavá slova, ale nepřemýšlí o nich, také mluví rychle a neúčelně, většinou si nic z takového rozhovoru neodneseme.
• Dialog je neúčelný, spíš naopak si odnášíme zmatené informace. Sdělení je zmatené a těsně potom nejsme schopni nic souvislého říci, protože jsme sami z toho zmateni. Z takového rozhovoru je naše mysl na chvíli ochromena, ačkoli ochromenost a zmatenost nemusíme cítit. Pociťujeme paralyzovanost, a to v podobě buď euforie, malého šoku nebo zaražení. Emočně se můžeme cítit nabití energií, ale realita však svědčí o pravém opaku. Takto podané informace si nezapamatujeme, rychlá sebestředná řeč totiž způsobuje, že si jen těžko něco podstatného zapamatujeme. Ke vzniku paměti je také potřeba, aby řeč nebyla monotónní, to znamená, že není jasné, co je podstatné a co nedůležité. Podstatné informace vám naopak neřeknou a nechají si je záměrně pro sebe. Především si nechají strategii, kterou vám pomohli, snaží se tak vytvořit na sebe závislost.
• Vůbec slovní a mimoslovní projev sebestředného člověka je jeho velká zbraň.
• Jeho cílem není druhé poučit nebo naučit, ale předvádět se, a to i tam, kde je jejich náplň práce lidi vzdělávat (např. jako učitel).
Jaký je s ním hovor?
• Překrucuje a domýšlí si slova druhých, aniž by se jich zeptal a ověřil jejich záměry a úmysly.
• Řeč je neúčelná, po vyslechnutí si nic z jeho řeči neodnášíme. Často pouze vyslechneme pomlouvačný monolog o nějaké osobě, a to dokonce i o někom, s kým nemáme nic společného a koho vůbec neznáme.
• Při diskuzi dokáže dokonale „mlžit“.
• Mlčí-li, znamená to, že v sobě něco dusí a obrací to zprava zleva, nebo kalkuluje.
• Rychlá řeč svědčí o velmi malé promyšlenosti slov a mate posluchače.
• Uniká z diskuzí, které ho nudí, odejde nebo převede řeč jinam.
• Hovoří zdánlivě logicky, ale obvykle se opírá o myšlenky mylné v samé podstatě (přesvědčení, interpretace, morální principy jako různá přísloví). Takový člověk se obvykle vyhýbá zodpovědnosti za vlastní úsudek.
• Běžné je u něj používání přemrštěných výrazů. Sebestředný jedinec nedbá na jemné rozdíly. Hojně užívá „vždycky“, „nikdy“, „všechno“, „nic“ apod. Jeho způsob myšlení se nese v rovině „všechno nebo nic“, například: Není-li něco dokonalé, nestojí to za nic.
• Někdy bývají jeho slova humorně zabarvena. Někteří sebestřední jedinci na veřejnosti žertují a srší humorem. Dokážou pobavit okolí, které podlehne jejich kouzlu. V soukromí se ale humor mění v nadávky a útisk proti partnerovi.
Jaký je zaměstnanec, který spolupracovníkům říká samé nepodstatné informace místo toho nejdůležitějšího?
• Zamlčuje důležité informace a strategii, aby si kolega příště sám neporadil a byl na sebestředném závislý. Sebestředný jedinec se snaží vytvořit si na sobě závislost, aby mohl potom ovládat a panovat.
Jak mluví a jednají sebestřední jedinci?
• Ve slovech a činech se snaží zbavit odpovědnosti, hlavně mluví neurčitě. Je to pro ně tak výhodnější. Řekne: „Budeš muset pryč.“ a ne „Já tě vyženu.“
Jakou formu řeči volí?
• Nepřipouští dialog, vede spíše monolog a nedbá řeči společníka
Jak se hádají?
• Egoista se snaží vtáhnout partnera do neplodných debat, kde se jenom křičí, nadává, uráží a pomlouvá.
Jaká je jeho závist?
• Závidí, dokonce i rodičům, příbuzným, kolegům, partnerovi nebo sourozencům.
Jaké je jeho rozdělování lidí?
• Jaké je jeho rozdělování lidí? Zasívá hádky, podněcuje podezíravost, pomlouvá, rozděluje, aby mohl lépe panovat, je schopen rozvrátit cizí manželství.
Jaká je jeho reakce na lidi kolem něj, kteří si dobře rozumějí?
• Tito lidé mu vadí, nesnáší je, má v sobě vztek a nenávist, což však nemusí dát na sobě vůbec znát.
Jaké je to, být v jeho přítomnosti?
• Lidé se cítí v jeho přítomnosti nepříjemně a nesvobodně.
Jaká je povaha vzdělaných a kultivovaných sebestředných lidí?
• Jdou za svými cíli důsledně, ale na úkor druhých.
Jak je takové chování vůbec možné?
• Myšlení těchto lidí je sebestředné. Ne všichni jsou zlí a vůbec nemusí mít všechny tyto vlastnosti. Velmi často to jsou lidé,kteří jsou hodní na rodinu, dobře ji zabezpečují, ale v práci a v běžném životě jsou to lidé naprosto opační. To je součástí jejich povahy. Mnohdy si to ani neuvědomují, berou toto své chování jako naprosto normální a jednají spontánně.
• Nejčastěji se ale chovají chytře a mazaně a snaží se celé své okolí vykořisťovat, a to jak doma, tak v práci. I když to nemusí být na první pohled zřejmé, vysávají tak, aby to bylo málo vidět.
Jak takový člověk působí na své okolí mimoslovně?
• Neverbálně může na své partnery působit dost negativně, například v práci nebo v rodině. I když je pracovitý a dělá celkem dobré věci, vždy budeme mít pocit, že na tomto člověku je něco zvláštního a nepřirozeného.
Jak se projevuje takové myšlení v praxi?
• Vede to k tomu, že jejich chování a reakce jsou nepředvídatelné a nikdy si nemůžete být jisti, co takový člověk udělá a jak se zachová. Především je to zrádné tam, kde o sobě něco tvrdí, ale přitom udělá pravý opak.
Mohou se tito lidé dopouštět trestných činů? (např. krádeže, braní úplatků)
• Pokud hrozící trest není dost velký nebo se jim dá vina těžko dokázat, vyplatí se jim riskovat.
Kdy mají tito lidé takzvaně dost?
• Téměř nikdy, jsou to nenasytné, chamtivé černé díry. Kdyby mohli, ve svém zájmu seberou a pošlapou všechno.
Proč dělat na toto téma psychologickou studii?
• Protože hlubší studie na toto téma zatím chybí.

Jaký je sebestředný a zvrácený člověk?

  1. V jeho citech, myšlení, chování a komunikaci se projevuje nepřiměřenost, zvláštnost. To vychází z jejich sebestředné povahy, díky přehnanému chtění naplňovat svoje myšlenky a emoce.
  2. Jaká je podstata chování těchto zvrácených lidí? – Pokud to vezmu od konce, tak se chovají nepřiměřeně, stejně tak i reagují, a to buď přehnaně anebo tam, kde je potřeba zareagovat, nečiní vůbec nic nebo pouze nepatrně.
  3. Co se děje s jejich emocemi a vůlí něco dělat? – Intenzita reakcí je u nich velmi často nepřiměřená. Chovají se mnohdy zvláštně, nepřiměřeně, afektově.
  4. Baví ho v druhých vzbuzovat stud používáním vulgárních a sexuálních výrazů.
  5. Jaké to je, když mluví infantilně? – Používá zdrobněliny, mluví s vámi jako s dítětem, říká zcela jasné a automatické příkazy a rady.
  6. Jaké to je, když neodpovídá na položenou otázku a odklání se od otázky nebo mluví úplně o něčem jiném? Je to důsledek jejich nepřiměřených reakcí a sebestředné povahy. Jeho reakce jsou řízeny vůlí a emocemi a ty jsou v dané situaci nepřiměřené a často neopodstatněné a vychází z jejich egocerických vlastností.
  7. Jaké to je, když se chovají suverénně a agresivně, přitom ve skutečnosti jsou zbabělí a nedokážou se některým věcem postavit čelem a rozumně je řešit? Je to důsledek jejich nepřiměřených reakcí, na jedné straně extrémní suverénnost a někdy až agresivnost, ale když dojde na nějakou akci, kde je potřeba něco dělat, tak se stáhnou.
  8. Jak se projevuje zvrácenost v mimoslovní komunikaci, jako je neopodstatněné mračení ,úšklebky, křik, dále pak nedodržování správné melodie řeči a přirozené pomlky ve větě? Způsobují zmatenost.
  9. Jaká je jeho zvrácenost, nebo spíše neúčelnost, zmatenost, nepřiměřenost a nestřídmost, zvláštnost? Hlavní podstata jejich chování je v nějaké nepřiměřenosti.
  10. Co si pod takovým chováním představit? Vybočují z normálu, mají nepřiměřené reakce jako: nepřiměný křik, rozkazy v nevhodných chvílích, přehnaně moc pracují a to často neúčelně, přehánějí to s učením, i když to nemá větší význam.
  11. Kde hledat základ v psychice jejich chování? Základ je v tom, že city, emoce a vůle něco dělat či nedělat nejsou na správném místě ve správnou dobu. Tyto emoce nebo vůle jsou nějak posunuté v čase. Projevuje se velké úsilí tam, kde to není potřeba a naopak, kde to potřeba je, tak nedělají nic nebo pouze málo.

Zdroje: Láska a manipulace, Nenechte sebou manipulovat (Nazare Aga), Koučování v manažerské praxi (Jiří Suchý, Pavel Náhlovský), Výběr pracovníků do týmu (Luděk Vajner)
Zdrávas Královno
Zdrávas Královno, Matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno, Maria!
Otče náš – text modlitby Páně
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.

Latinsky:
Pater noster, qui es in cælis,
sanctificétur nomen tuum;
advéniat regnum tuum;
fiat volúntas tua, sicut in cælo
et in terra.

Panem nostrum quotidiánum da nobis hódie;
et dimítte nobis débita nostra,
sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris;
et ne nos indúcas in tentatiónem;
sed líbera nos a malo.
Amen.

Sláva Otci… (doxologie)
Sláva Otci i Synu
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků.
Amen.